Wim van den Brink

Wim van den Brink (1952) získal titul doktora medicíny v roce 1981. Po absolvování výcviku jako psychiatrický epidemiolog v Groningenu (1983–1986) a New Yorku (1986–1987) získal v roce 1989 doktorát (Ph.D.). Od roku 1992 je řádným profesorem adiktologické psychiatrie na Lékařském centru Amsterdamské univerzity (Amsterdam University Medical Centers). V roce 2014 obdržel cenu za celoživotní přínos od Nizozemské psychiatrické asociace a v roce 2015 se stal čestným členem Španělské společnosti pro duální poruchy.

V roce 2017 získal ocenění European Addiction Research Award od Evropské federace adiktologických společností (EUFAS) a v roce 2020 se stal profesorem honoris causa na Univerzitě Eötvöse Loránda v Budapešti, Maďarsko. Na svém kontě má více než 600 mezinárodně recenzovaných vědeckých publikací (HIWoS=85; HIGoogle Scholar=117). Vedl více než 75 doktorandů (Ph.D.) jako školitel. Předsedal pracovní skupině, která vytvořila nizozemské léčebné pokyny pro poruchy spojené s užíváním alkoholu, závislost na opioidech a drogách jiných než opioidy.

Patří mezi zakladatele a zároveň působí jako prezident Mezinárodní spolupráce ADHD a závislostí (International Collaboration of ADHD and Substance Abuse, ICASA). V rámci Nizozemské psychiatrické asociace zastává významnou roli jako klíčový člen oddělení psychedelik. Jeho hlavní vědecké zájmy zahrnují výzkum neurobiologie závislosti a farmakologické léčby poruch spojených s užíváním návykových látek a souvisejících komorbidit.